Nikam nepojedu. Je to 1500 km a navíc chcete jet přes noc ...
TOURS 2021
Za železnou branou domu Bournaisových ve městě Tours jsme zaparkovali dvacetiletou T4 po 16 hodinové cestě.
Kateřina a Charles Henri nás provedli svým stavením z osmnáctého století a vyrazili jsme zlehka vstřebávat atmosféru starobylého města Tours.
Města, kde byl v bazilice pochován v roce 397 Svatý Martin, biskup chudoby a chudých, jak jej lidé nazývali.

Večer na zahradě u domu jsem přemýšlel nad atmosférou, kterou jsem nedokázal pojmenovat.
Atmosféra klidu, pohody a jakési tichosti navštívené lokality.
Usínáme vyčerpáním v interiérech domu na 184 Rue de l'Ermitage.
Málo kdy usnu a bez probuzení ráno vstávám zcela znovuzrozen.
Na rozdíl od pocitu z atmosféry předešlého dne naprosto přesně vím, proč vstávám odpočat.
Celý dům je postaven z bloků vápence.
Spím tedy nad vodou, ale vlastně na dně moře v domě ze skořápek a ulit měkkýšů.
Bernard Baudry
První zastávka je u Bernarda Baudryho.
Ochutnávka Chinonu, vína od řeky Loiry je velmi příjemná a paní, která nás provází nikam nespěchá a odpovídá na otázky "vinařů" z Moravy. Vína tu vyrábějí tou nejšetrnější metodou.
Angelliaume
Vstupujeme do dveří Angelliaume
a ocitáme se v prostorách sklepů vytesaných ve skalách.
Dnes, s odstupem času, musím konstatovat, že toto vinařství na mě zapůsobilo úplně nejvíce.
Žádný překlad, žádný sloup. Neuvěřitelné.
Toto vinařství nazýváme "Skálou".
Fabrice Delalande
Prostorný dvůr s budovou, kde je ochutnávkový bar umístěn přímo ve skladu s vínem. Připadá mně to jako továrna, jedeme pryč, je to tu nějaké divné. Navíc po nás pořád skáče majitelův pes.
Kluci neblázněte, to, že nevidíte žádnou díru ve skále ještě neznamená, že tady neprodukují dobré víno.
Ochutnáváme a nasloucháme příběhu rodiny majitele.
Bílé výborné, růžové se zvláštní etiketou "Rosé" je násládle zajímavé, označené majitelem jako celodenní pití pro krásné ženy. Proč taková zvláštní etiketa? Takovou si vyžádali Australané.
Červené Cuvée Domaine je výborné.
Přes počáteční ostych odjíždíme spokojení a zazýváme toto vinařství "Bílej pes".
Když odjíždíme z vinařství, které majitel po pěti generacích prodává, protože synové a vnukové již nehodlají pokračovat, opět přemýšlím nad zvláštní atmosférou, kterou někde v hloubi podvědomí vnímám. Vnímám ji na silnicích i místních vesnicích, cítím ji z lidí. Stále však neumím ten pocit pojmenovat. Loučíme se s panem Édouardem Pelletiérem a vinařství nazýváme "Dědek".
Ve svých sklepeních pod úrovní země, většina vinařství jsou situována ve skalách se vstupem na úrovni země, ukazuje uložená rodinná vína od roku 1955.
Gratien & Meyer
Vysoko nad silnicí je velký zámek s nápisem Gratien & Meyer. Jestli se nám budou věnovat i v tomto honosném sídle, budu překvapen.
Výborná šumivá vína vyráběná tradiční metodou kvašení v lahvi jsou velmi jemná a zajímavá. Nejvíce mě však překvapuje nabídka nealkoholických "šampusů" Festillant.
Při ochutnávkách se vás nikdo neptá, zdali něco koupíte, nebo dokonce, že by požadovali nějaké vstupné. Nestalo se to v žádném navštíveném vinařství. Tak přemýšlím, toto zavést u nás...nerealizovatelné. Vinařství pojmenováváme "Kopec".
Tak nějak postupně přicházím na to, proč to tady na mě dýchá pohodou a klidem. Tedy i já jsem v klidu a pohodě. Cítím se radostně. Něco mě tu prostě chybí...
Postupně registruji zajímavý pocit, při kterém si pomalu uvědomuji, proč jsem tak v klidu. Nikde okolo silnic, u obchodů a na ulicích na vás nevyčuhují billboardy s nápisy, že je něco nejlepší, nejlevnější, když ne teď, tak nikdy a podobný smog, na který jsme zvyklí tady u nás. Prostě nic mě neruší, nic nečtu, nerozptyluji se a pouze vnímám danou situaci a okamžik. Je to osvobozující pocit. I ty zakazující a upozorňující značky okolo silnic jsou menší. Nikdo nikoho nepředjíždí, netroubí. Možná jsou tady lidé sterilně klidní, ale mně se to líbí.
Bouvet Ladubay
Ve vinařství Bouvet Ladubay mají 7km sklepení, ale my procházíme naštěstí pouze desetinou. Při zrání se lahve musí pravidelně otáčet. Toto vinařství nazýváme "Prohlídkou".
Excelentní a výjimečný červený Bouvet Rubis, méthode traditionnelle.
Charles a Kateřina Bournais
Při cestě zpět k Charlesovi a Kateřině projíždíme okolo volně se pasoucích krav. Ve skalách vidíme pouze okna a dveře. Vše ostatní se odehrává v hloubi vápence. Lidé tu bydlí v prostorech vykutaných ve skalách.
Kateřina s manželem se zabývají i pronájmy vlastních nemovitostí, jedná se o moc zajímavý prostor ve starobylém Tours, kousek od jejich skromného příbytku z ulit a mušlí.
Aby z výletu měly něco i naše děti, jedeme další den směrem na západ na ostrov Oléron. Jsem vybaven nainstalovaným francouzským překladačem, tedy se nám nemůže nic stát. Kateřinu, která nám vše překládala a provázela nás, necháváme v Tours. Nevěděl jsem, že se zde ve velkém okolo cest pěstují ústřice, které ochutnáváme na rybím trhu. Atlantik je dechberoucí a jeho barva mě fascinuje.
Dva dny strávené ve vlnách oceánu nám dávají energii ke zpáteční cestě do Tours.
Philippe & Vincent Gasnier
Phillipe a Vincent produkují skvělá bílá vína, jak klasická, tak i sekty. Jasné, že vyráběné klasickou metodou zrání v lahvi. Brut i velmi zvláštně chutnající Extra Brut. "Domaine De La Pinsonniére".
Z Tours vyrážíme ráno v 9 hodin, v obchodě nakoupíme to dobré, co tu nabízejí. Koukám, vše francouzské. Jen u rajčat je křídou napsáno France a Turkey. Přehledně, nemusím otevírat jako u nás plato s vajíčky a zkoumat zemi původu. Vypěstováno někde, baleno někde
a prodáváno v našich obchodech. Tedy opět šetřím energií, kterou mohu využít jinde.
Řídím celou cestu já a snažím se nepřesáhnout otáčky 3000/min, tedy rychlost cca 125 km/hod. Moc si vážím toho, že řídím Jirkovu T4. Vůz, který nás dovezl na úplný západ Francie a zpět do Brna. Po 18 hodinách jízdy se v 1:30 loučíme u nás v Senticích. Vína, která jsme na ochutnání přivezli, další den slavnostně ukládáme do sklepa naší chaty.
Nechodíme, ale přímo utíkáme po cestách rovných, do zatáček různých poloměrů, šikan a vraceček. Někdo jde rovně, jiný samý dokopec a skopec.
Naše životy jsou jako cesty, jsou jako spletené klubíčko z nití. Tyto cesty však mají jedno společné. Všechny cesty jsou dokulata.
Teď už vím, že je to dobře!
Budeme vám vozit tu atmosféru, ten klid, serióznost a pokoru, která je zašpuntovaná ve vínech od francouzské řeky Loary.